Největší komfort zajišťují hotely, které jsou označeny počtem hvězdiček podle kategorií. Stejně jako hotely jsou do kategorií rozděleny i kempy. Volné táboření je v této zemi zakázané, mj. také kvůli častým požárům. Řada milovníků přírody dává tedy přednost této variantě ubytování. Kempy mají většinou vysoký standart a nabízejí i bohaté sportovní vyžití. 90% kempů najdeme na v oblasti jezer, na ostrovech a na Jaderském pobřeží.

Ubytování v soukromí a apartmánech můžete najít snad v každé obci, tento typ ubytování se stal důležitým faktorem turistického ruchu na Jadranu. Řada turistů se tak rok co rok vrací na stejné místo, ke stejné rodině.

Plitvická jezera se nacházejí poblíž hranic s Bosnou a Hercegovinou. Tento nejznámější Národní park leží v nadmořské výšce 500 – 640 m, v oblasti Lika. Jedná se o unikátní soustavu 16 jezer, propojených vodopády a kaskádami. Z jejich barev až oči přecházejí. Tento národní park je od 1979 zapsaný na seznamu světového přírodního bohatství UNESCO. Ozdobou parku jsou také četné jeskyně, přírodní prameny a květinové louky. Přírodní krásy si můžete prohlédnout při jízdě vláčkem nebo při plavbě loděmi po jezerech.

Národní park Paklenica

Paklenica je po Plitvických jezerech druhým nejstarším národním parkem v Chorvatsku. Leží při Jadranské magistrále Zadar – Rijeka, 2 km od městečka Starigrad – Paklenica. Rozkládá se v nejjižnější části pohoří Velebit, který zde sahá téměř k samému moři. Přestože oblast působí jako nepřístupná divočina, patří k nejnavštěvovanějším národním parkům v Chorvatsku. Je snadno dostupný a umístěn v blízkosti turistických přímořských destinací. Na poměrně malém území se nachází neobvyklé přírodní bohatství, pestrý živočišný a rostlinný svět a různorodé geomorfologické jevy. Hlavní atrakcí parku jsou dva hluboké kaňony – Velika a Mala Paklenica, které jsou lemovány strmými vysokými skalisky. Zde je umístěno nejznámější alpinistické centrum v Chorvatsku známé i ve světě.

Cerovacké jeskyně

Jeskyně najdeme 81 km severovýchodně od Zadaru v nadmořské výšce 650 m, na pomezí Liky a Dalmácie. Z městečka Gračac 4 km.

Jedná se o soustavu několika krápníkových jeskyní, která je dlouhá asi 4 km a chlubí se nejbohatší krápníkovou výzdobu v Chorvatsku. Byly objeveny v r. 1913 a podle svého objevitele bývají někdy nazývány Turkaljeve spilje. Skládá se z horní soustavy (1 300 m chodeb), střední (390 m) a dolní (2 400 m chodeb, z toho zpřístupněno 700 m). Jeskyně jsou však podstatně rozsáhlejší, proto jejich speleologický průzkum pokračuje. Řadíme je také mezi jedno z nejbohatších chorvatských paleoarcheologických nalezišť.

Národní park Krka

Chorvatský národní park Krka, který se rozprostírá v centru Dalmácie, tvoří soustava peřejí, kaskád a vodopádů, pod kterými se můžete za horkého dne vykoupat. Hlavní atrakcí parku je sedm vodopádů, mezi nimiž vyniká Rošský vodopád (25,5 metrů) a Skradinské vodopády (45,7 metrů), u nás známé také pod názvem Vodopády řeky Krky. Máte také možnost podniknout výlet lodí kaňonem řeky Krka až k Rošskému vodopádu a na ostrůvek Visovac, kde se nachází františkánský klášter a museum. Druhou památkou je ortodoxní klášter sv. Archanděla. Divoké království tohoto parku je vyniká v kontrastu s modrým mořem a holými skalami ostrova Kornati.

Mali Lošinj

Město Mali Lošinj je se zhruba šesti a půl tisíci obyvateli největším městem souostroví Cres a Lošinj v Rijeckém zálivu. Toto kouzelné městečko je cílem turistů i centrem veškerého dění. V zátoce kolem přístavu se rozkládá staré město. Najdeme tu široké ulice podél přístavu s výstavními domy, palác Kvarner s muzeem, v němž je umístěna vzácná bronzová kopie sochy Apoxyomena, řeckého atleta. Ta byla nalezena belgickým potápěčem jižně od Lošinje v r. 1996. Vydáte-li se křivolakými a uzounkými uličkami, lemovanými křiklavě fialovými buganvilijemi a majestátními oleandry, vzhůru nad město, dojdete ke zbytkům benátské pevnosti. Celé město tu budete mít jako na dlani, včetně krásného kostela sv. Martina z 15. století.

Na své si tu přijdou i milovníci sportů, je zde škola potápění a provozuje se tu zejména windsurfing.

Za jedno z chorvatských národních jídel je považována sušená šunka. Jde o syrovou šunku, která se nechává sušit na vzduchu a poté se udí. Tato chuťovka nechybí v žádné restauraci. Většinou je podávána s ovčím sýrem a olivami. Jak už bylo řečeno, každý region se chlubí svými specialitami.

Chorvatská kuchyně je bohatá na rybí speciality. Vyhlášenou pochoutkou na Istrii jsou lanýže. Tato exkluzivní houba je skutečnou delikatesou. Nejčastěji plní funkci „koření“. Pochutnat si můžete na kozím sýru s lanýži, těstovinách s orestovanými lanýži, nebo omeletě s těmito vzácnými zástupci z říše hub. Dalším vyhlášeným plodem moře jsou ústřice z Limského kanálu.

Oblíbeným prvním chodem je v této destinaci vynikající polévka „co dům dá“ – maneštra. Jde o silný zeleninový vývar z brambor, fazolí, zeleniny a vydatnou porcí kukuřice. S výbornou kuchyní se setkáme v Dalmácii. K sýrům se tu často podává prešut a vyuzená šunka. Populárním pokrmem jadranského pobřeží je dalmátské brodetoo (brudet) – guláš z mořských plodů či ryb. Setkat se mžeme s různými variacemi.

Mezi další typická chorvatská jídla patří pašticada – dušený pokrm z hovězího masa, žgvacet – guláš s unikátní chutí, který je připravován ze slepice. Nesmíme zapomenout ani na čevapčiči – pokrm, který se připravuje z velmi kvalitního masa. Je míchán z hovězího, vepřového a jehněčího. Důležitým krokem je maso třikrát umlít se solí a kořením. Chorvatské ho tvarují kovovou trubičkou a pak grilují.

Chorvati milují zmrzlinu. Většina cukráren se chlubí svým tajným receptem pro výrobu této sladké pochoutky. Jednou z nejoblíbenějších variant je sorbet – zmrzlinový nápoj, který bývá doplněn alkoholem.

V této zemi si snad každý vyšetří několikrát denně čas na kvalitní černou silnou kávu či lahodné espreso.

Slávu chorvatským vínům přinesla dalmátská vína, která již v době antiky patřila k vyhlášeným pochoutkám. Bílá vína se pěstují především v severských oblastech destinace. Nejznámější odrůdou je malvazija, v obchodech natrefíte i na chardonnay, tokaj, rulandské šedé, ryzlink a muškát. Věhlasné bílé víno však naleznete pouze na ostrově Krk v okolí města Vrbnik. Vrbnička žlahtina je jedinečné víno, kterému se v žádných jiných podmínkách nedaří. Nejproslulejším vínem severní Dalmácie je primoštenský babič, vynikající červené suché víno. Nejrozsáhlejší nabídku dobrých kvalitních vín nabízejí vinice v okolí Šibeniku – šibenický babič, plavina, opol rosé, dalmatiner. Směrem na jih však nabídka z pohledu kvality i množství druhů výrazně stoupá. Střední a jižní Dalmácie, a především ostrovy, jsou rájem pro milovníky dobrého červeného moku.V Murvici na Brači roste jedna z nejlepších variant odrůdy placac, víno bol. Na Hvaru najdete autochtonní vína bogdanuša, drnekuša, prč a mekuja i vynikající zlatý plavac nebo faros. Poloostrov Pelješac nabízí to nejlepší z dingače a postupu, vinice se tady doslova dotýkají mořského pobřeží.

Obyvatelé Chorvatska jsou přesvědčeni, že každá místní pálenka má léčivé účinky. Bývá podáván i po jídle pro lepší trávení. Mezi nejrozšířenější patří bylinná nazelenalá travarice. Travarice je rakije se středomořskou trávou na dně láhve. Liší se podle druhu trav a také podle délky louhování. Dalšími rozšířenými pálenkami jsou slivovice, hruškovice, ale taky loza, která se pálí z hroznů vína. Vliv Řeků je jasně vidět na chorvatské pálence mastika. Jedná se o destilát anýzu. Pod tímto názvem nehledejte nic jiného, než kultovní ouzo.

Jednou z nejvýznamnějších akcí je bezesporu Mezinárodní záhřebská folklorní přehlídka, která se koná pravidelně v červnu již od počátku šedesátých let. Díky již zmíněným profesionálním souborům i mnohým nadšeným amatérům se podařilo k potěše všech návštěvníků Chorvatska zachovat neopakovatelné kouzlo národní identity a kultury.

Nejznámější letní folklorní akce pořádané na Jadranském pobřeží a ostrovech vlastně kopírují stejné slavnosti z 18.století. Více než 280 let se u příležitosti slavností Panny Marie Sinjské koná slavný Sinjska Alka – zápasnický turnaj. „Rytíři“ nebo „zápasníci“ se snaží ukořistit co největší počet bodů v nejrůznějších disciplínách, např. umísťování železných kotoučů na určené místo z běžícího koně. Istrijský Trka na Prstenac – kruhové závody je tomuto turnaj velice podobný. Hlavními dovednostmi, na které je kladen největší důraz při rytířských turnajích jsou především: zručnost, pozornost, rychlost a postřeh.

V Chorvatsku se koná poměrně velké množství různých maskových karnevalů. Například v Rijece se pořádá veliký Mezinárodní Rijecký karneval. Dále nesmíme opomenout karnevaly v Dalmácii a na jadranských ostrovech. Karnevaly jako takové jsou pro nás vlastně připomínkou časů dávno minulých.

V Brodanci se konají každý rok v srpnu unikátní Olympijské hry starých sportů. Na počátku června se pořádá populární Kniževatské shromáždění. Dále se konají zajímavé festivaly prezentující specifické chorvatské pokrmy a nápoje, pravděpodobně nejznámější z této skupiny je “ Kaj Su Jeli Nasi Stari „(Co jedli naši předkové).

Svatby na Plitvických jezerech představují nejen speciální atrakci pro turisty,ale také zajímavý střet různých kultur.

Velkému zájmu zahraničních návštěvníků se těší i známé kulturní a národopisní akce v Záhřebu, např. Bienale moderní avantgardní hudby, Mezinárodní festival animovaného filmu, divadelní festival Eurokaz, Mezinárodní festival loutkových scén, tradiční světová výstava květin Floraart, z národopisných akcí tradiční Přehlídka národopisu (Smotra folklora), mimořádně bohatá a pestrá podívaná

Hlavní město Chorvatska skrývá historické bohatství i pořádnou dávku romantiky. Historické staré části Záhřebu, tj. Gornji a Donji Grad, byly v 19. a začátkem 20. stol.obohaceny o reprezentativní budovy divadel, muzeí, výstavních síní a dalších kulturních a vědeckých institucí. Město se také chlubí parkovou soustavou přímo v srdci města, která se nazývá „Zelená podkova“ a dalších parkových ploch. Atraktivní je i bezprostřední blízkost horského masivu Medvednica dosahující výšky přes 1000 metrů, který je snadno dostupný městskou hromadnou dopravou z centra Záhřebu, lanovkou nebo po pohodlné silnici až na vrchol.

Mezi zástupce architektonických skvostů patří majestátní gotická Záhřebská katedrála, Věž Lotrščak, která patří mezi záhřebské znaky, Palác Hazu, vystavěný ve stylu italské renesance a budova Chorvatského národního divadla.

Město žije i bohatým kulturním životem. Navštívit můžeme na dvacet divadel a koncertních síní, cca šedesát muzeí a uměleckých galerií i velké množství kin a multikin. Za prohlídku určitě stojí např. Muzeum Mimara na Rooseveltově náměstí, kde je trvale vystaveno na 1 500 uměleckých předmětů vysoké hodnoty od prehistorické doby do 20. stol.

Záhřeb se chlubí velkým množstvím pomníků významných osobností chorvatských dějin, z nichž některé jsou velmi nápadité. Ze starších pomníků patří k nejpozoruhodnějším pomníky od I. Meštroviće – např. Studna života před Chorvatským národním divadlem nebo J. J. Strossmayera za Strossmayerovou galerií, jezdecký pomník chorvatského krále Tomislava před hlavním nádražím nebo rovněž jezdecký pomník bána Jelačiće na Jelačićově náměstí. Z novějších upoutávají pozornost ty netradiční, např. socha básníka a spisovatele A. G. Matoše, jak sedí na lavičce na Strossmayerově promenádě, či socha spisovatele A. Šenoi, opřeného o sloup v blízkosti svého rodného domu.

Dubrovník

Dubrovník patří právem mezi nejnavštěvovanější místa Jadranu. Řadí se mezi nejcennější památkové komplexy v jihovýchodní Evropě; proto byl Dubrovník již v r. 1979zařazen do celosvětového seznamu kulturního dědictví organizace UNESCO. Nejcennější památkou je ucelený fortifikační systém města, který se zachoval do dnešní doby neporušený. Je tvořený z 1940 metrů hradeb z 8. až 17. stol, které jsou místy až 6 metrů silné, dále z patnácti obranných věží, z nichž nejmohutnější je válcová Minčeta. Přímou součástí opevnění byla pevnost sv. Jana (Sveti Ivan) u přístavu. Systém doplňovaly i samostatné pevnosti, a to např. kasematová pevnost Bokar z 11. stol. a na mořských útesech pevnost Lovrijenac, na jejíž vstupní bráně je nápis, který byl současně heslem republiky

Ragusy, jak se Dubrovnická republika po staletí nazývala: „Svobodu nelze koupit za všechno zlato světa“ – „Non bene pro toto libertas venditur auro“. Starý Dubrovník sám poskytuje neporušený obraz patricijského města na přelomu 17. a 18. stol. a díky velkému množství památek, které můžete hledat doslova na každém rohu, by neměl chybět na vašem seznamu navštívených míst.

Biograd na Moru

Toto město se rozkládá částečně na pevnině a částečně na malém poloostrově 28 km na jih od Zadaru a je slavné zejména svou historií. Právě v tomto městě byli voleni chorvatští králové. První zmínky o tomto městě se objevují v polovině 10. století a v 11. století bylo sídlem chorvatských králů. Dnes je Biograd obchodní a dopravní středisko. Kromě bohaté historie Biograd nabízí nádherné pláže, malebné zátoky a především množství restaurací, v nichž můžete ochutnat speciality domácí i mezinárodní kuchyně. Díky své poloze nabízí Biograd vynikající podmínky k nautickému turismu a v blízkosti najdeme i tři národní parky: Paklenica, Kornaty a Krka.

Split

V největším městě Chorvatska můžeme navštívit celou řadu památek. Na přelomu 3. a 4. století byl vybudován Diokleciánův palác, ve kterém se mísí antické prvky s východními. Město Split se od začátku rozvíjelo nejprve uvnitř hradeb opuštěného paláce, upravovaného a přestavovaného podle potřeby usedlíků. Dále stojí za prohlídku další pamětihodnostiměsta, např. Socha biskupa Řehoře Ninského – středověkého bojovníka za slovanskou liturgii, Národní náměstí, na kterém se vyjímají paláce Karepićů a Kambjů, Náměstí Bratří Radićů se sochou Marka Maruliće, benátskou opevněnou Hrvojovou věží, dále Kostel sv. Františka a františkánský klášter, románsko-gotická křížová chodba, náhrobky významných historických osobností, městská čtvrť Poljud s františkánským klášterem, renesanční křížová chodba s částí někdejšího opevnění, umělecká díla v klenotnici, kostel sv. Trojice.

Zajímavý je vyhlídkový vrch Marjan s krásným lesoparkem, několik kostelíků z 9. až 15. stol., malé zoo, na úpatí stará lidová čtvrť Veli Varoš se svéráznou architekturou.

Na okraji města směrem na Solin si můžeme prohlédnout římský vodovod – akvadukt ze 3. stol., který je dosud používán.

Ston

Dějiny pevnostního systému Stonu sahají svými počátky až do římských dob. Základem se staly tři pevnosti – Veliki kaštio, Podzvizd a Koruna, které jsou propojené 5,5 km hradeb se čtyřiceti věžemi a sedmi malými pevnostmi. V září 1996 postihlo Ston ničivé zemětřesení, které proměnilo historický střed městečka v ruiny. Rekonstrukce hlavních památek, které byly zničeny zemětřesením, je dnes již téměř dokončena.

V těsné blízkosti můžeme navštívit i Mali Ston, který byl vybudován ve 14. století jako součást opevnění města Ston. Rozkládá se na pobřeží, na úpatí kopce Bartolomija. V mělkém zdejším zálivu a v blízké zátoce Bistrina najdeme jednu z největších chovných stanic ústřic a slávek na východním pobřeží Jadran., ve zdejších četných restauracích a konobách je možno prakticky kdykoli ochutnat tyto plody moře, naprosto čerstvé.

Bribir

Obec Bribir najdeme 14 km severozápadně od Skradinu a je významným archeologickým nalezištěm s nálezy z doby předhistorické (ilyrské), antické a raně středověké.

Hlavní naleziště je na kopci Glavica nad vesnicí. Na místě původního ilyrského opevněného sídla vybudovali Římané municipium Varvariae, zničené Avary a Slovany a později osídlené Chorvaty. Největšího rozkvětu dosáhl Bribir jako sídlo mocného chorvatského šlechtického rodu Šubićů. V 1.pol.16.stol. jej dobyli a zpustošili Turci. Z odkrytých staveb staré Varvariae jsou nejimpozantnější římské hradby z obrovských kvádrů, zbytky římských domů a veřejných cisteren, římského mauzolea a sarkofágy z raně křesťanského období. Z raně chorvatského období pak vyniká místní kostel. Bylo tu nalezeno i velké množství drobných předmětů a fragmentů zdiva.

Jen několik kilometrů jižněji najdeme blízko kostela sv. Bartoloměje ve vesnici Ždrapanj další zajímavé archeologické naleziště: pozůstatky starokřesťanské baziliky a hřbitov s četnými kamennými pozůstatky. Některé fragmenty jsou vezděny do kostela sv.Bartoloměje.

Jaderské moře patří k nejčistším mořím v Evropě a podle nedávných měření je chorvatské pobřeží jedním z nejčistších v rámci Jaderského i Středozemního moře.

Zajímavým krasovým jevem jsou místní sladkovodní podmořské prameny tzv. vrulje, které nejčastěji vyvěrají při pobřeží v hloubce až 25 metrů. Nejvíce se jich najdeme u západního pobřeží Istrie, v Kvarnerském zálivu, pod Velebitem a ve Stonském zálivu. V jejich okolí bývá teplota moře nižší.

V Chorvatsku se také nachází velké množství krasových jezer. Největší je Vranské jezero u Biogradu, stejnojmenné najdeme také na ostrově Cres. Ke krasově – seizmických jezerům řadíme Červené a Modré jezero na Imotskom polji.

V lesích a horách této destinace, které často sahají až k pobřeží, se můžeme setkat s veverkami, zajíci, liškami a jeleny. Na opuštěných místech Chorvatska a v některých národních parcích žijí i vydry, kamzíci, vlci, rysi, šakali, divoké kočky a medvědi. Ostrov Cres je jedním z posledních míst v Evropě, kde se můžeme v přírodě setkat se supem bělohlavým.

Na živočišné druhy je bohatý i Jadran. Žije tu přes 400 druhů ryb a mnoho hlavonožců a dalších vodních živočichů. Když budeme mít štěstí, můžeme při projížďce na lodi či trajektu můžeme spatřit i delfíny. Z ohrožených ptačích druhů se zde vyskytuje orel skalní, sokol, orel jestřábí, orlík krátkoprstý, výr velký, puštík bělavý.

Velmi působivé jsou rozsáhlé olivové háje, levandule, vavříny, cypřiše, agáve, palmy, cesmínové duby, myrta, nekonečné vinohrady, které se zde vyskytují v hojném počtu. V Chorvatsku roste přes 4000 druhů rostlin, z toho tisíc endemických druhů – tedy druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Nejvzácnější živočichové a rostliny jsou koncentrovány v osmi národních parcích .

Povolená rychlost v obci: 50 km/h

Povolená rychlost mimo obec: 90 km/h

Povolená rychlost na dálnici: 120 km/h

V Chorvatsku je nutné přes den svítit a pokud jste starší 25 let můžete mít v krvi maximálně 0,5 ‰ alkoholu.

1. leden Nový rok
1. květen Svátek práce
30. květen Den Chorvatského parlamentu
22. červen Den boje proti fašismu – povstání v roce 1941
25. červen Den státnosti – vyhlášení nezávislosti v roce 1991
5. srpen Den národní vděčnosti – osvobození Kninu v roce 1995
15. srpen Svátek Nanebevzetí Panny Marie
8. říjen Den nezávislosti
25. prosinec 1. svátek vánoční
26. prosinec 2. svátek vánoční

Dny pracovního klidu

6. leden Tři králové
Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
Svátek Božího těla (pohyblivý svátek)
1. listopad Památka zesnulých

Rozloha 56 542 km² – Chorvatsko je rozlohou zhruba o čtvrtinu menší než Česká republika. Pouze 1% plochy pokrývá voda. Sousedí se Slovinskem, Maďarskem, Bosnou a Hercegovinou a Srbskem. K Chorvatsku patří 1185 ostrovů, útesů a skalisek. Nejvyšší hora Dinara – 1831 m. n. m. – leží v Dinárských horách na severozápadě Balkánského poloostrava, má tvar lidské hlavy. V porovnání s českou nejvyšší horou Sněžka měří o 229 metrů více. Nejdelší řeka Sava vyvěrá ve Slovinsku a spojuje 3 hlavní města – Ljubljanu ve Slovinsku, Záhřeb v Chorvatsku a Bělehrad v Srbsku.

Demografie Chorvatska

Hlavní město Záhřeb je se 779 tisíci obyvatel také největším městem Chorvatska, následuje Split čítající 189 tisíc obyvatel a Rijeka (144 tisíc). V Chorvatsku žije celkem 4,5 miliónu obyvatel, téměř 90% z toho jsou Chorvaté, srbská menšina má 4,5% zastoupení. Zbytek populace se skládá z Bosňanů, Maďarů, Italů, Slovinců, Němců a Čechů. Nejrozšířenější náboženství v Chorvatsku je katolické (88%) a protestantské (4.5%). Úředním jazykem je chorvatština, skoro polovina Chorvatů umí i anglicky a třetina se domluví německy.

Politika Chorvatska

Chorvatská Republika je od přijetí ústavy v roce 1990 demokratický stát. Prezident je volen přímo, volební období trvá pět let. Současný prezident Ivo Josipović byl zvolen v únoru 2010. Chorvatský parlament se skládá ze 100-160 poslanců volených na čtyři roky. V posledních volbách (2007) vyhrála středo-pravá Hrvatska demokratska zajednica a získala 66 křesel, zatímco druhá největší středo-pravá Socijaldemokratska partija Hrvatske má v parlamentu 56 poslanců. Chorvatská republika je členem NATO, Evropské komise (EC), Spojených národů (UN), Světové obchodní organizace (WTO) a CEFTA. Patří mezi kandidáty pro členství v Evropské unii (EU).

Ekonomika Chorvatska

Chorvatská ekonomika zažila krutou ránu v podobě války v Jugoslávii, která přerušila privatizaci státních podniků a přechod na tržní ekonomiku a způsobila velké škody v ekonomické infrastuktuře – především v oblasti turistiky. Od roku 1995 se ekonomika začala mírně zlepšovat, opravdový návrat turistů začal v roce 2000. Tři čtvrtiny HDP pochází ze sektoru služeb, průmysl přivádí do státního rozpočtu 20% hrubého domácího produktu, zemědělství necelých 6%.

Od 6. století se na území dnešního Chorvatska od severu zabydlují Slované – Charváti. V letech 791 – 924 se zde rozléhalo středověké knížectví a následně mezi roky 925 – 1102 chorvatské království. Roku 1102 vstoupilo Chorvatsko do unie s Maďarskem a roku 1526 vstupuje na chorvatský trůn Ferdinand z rodové linie habsburků.

Od roku 1918 spadá země pod společné království Srbů, Chorvatů a Slovinců a následně roku 1943 se stává součástí Jugoslávské republiky – tzv. druhé, socialistické Jugoslávie. Chorvatská republika vznikla 25. 6. 1991.