Památky v Chorvatsku

Dovolená Chorvatsko

Záhřeb

Hlavní město Chorvatska skrývá historické bohatství i pořádnou dávku romantiky. Historické staré části Záhřebu, tj. Gornji a Donji Grad, byly v 19. a začátkem 20. stol.obohaceny o reprezentativní budovy divadel, muzeí, výstavních síní a dalších kulturních a vědeckých institucí. Město se také chlubí parkovou soustavou přímo v srdci města, která se nazývá „Zelená podkova“ a dalších parkových ploch. Atraktivní je i bezprostřední blízkost horského masivu Medvednica dosahující výšky přes 1000 metrů, který je snadno dostupný městskou hromadnou dopravou z centra Záhřebu, lanovkou nebo po pohodlné silnici až na vrchol.

Mezi zástupce architektonických skvostů patří majestátní gotická Záhřebská katedrála, Věž Lotrščak, která patří mezi záhřebské znaky, Palác Hazu, vystavěný ve stylu italské renesance a budova Chorvatského národního divadla.

Město žije i bohatým kulturním životem. Navštívit můžeme na dvacet divadel a koncertních síní, cca šedesát muzeí a uměleckých galerií i velké množství kin a multikin. Za prohlídku určitě stojí např. Muzeum Mimara na Rooseveltově náměstí, kde je trvale vystaveno na 1 500 uměleckých předmětů vysoké hodnoty od prehistorické doby do 20. stol.

Záhřeb se chlubí velkým množstvím pomníků významných osobností chorvatských dějin, z nichž některé jsou velmi nápadité. Ze starších pomníků patří k nejpozoruhodnějším pomníky od I. Meštroviće – např. Studna života před Chorvatským národním divadlem nebo J. J. Strossmayera za Strossmayerovou galerií, jezdecký pomník chorvatského krále Tomislava před hlavním nádražím nebo rovněž jezdecký pomník bána Jelačiće na Jelačićově náměstí. Z novějších upoutávají pozornost ty netradiční, např. socha básníka a spisovatele A. G. Matoše, jak sedí na lavičce na Strossmayerově promenádě, či socha spisovatele A. Šenoi, opřeného o sloup v blízkosti svého rodného domu.

Dubrovník

Dubrovník patří právem mezi nejnavštěvovanější místa Jadranu. Řadí se mezi nejcennější památkové komplexy v jihovýchodní Evropě; proto byl Dubrovník již v r. 1979zařazen do celosvětového seznamu kulturního dědictví organizace UNESCO. Nejcennější památkou je ucelený fortifikační systém města, který se zachoval do dnešní doby neporušený. Je tvořený z 1940 metrů hradeb z 8. až 17. stol, které jsou místy až 6 metrů silné, dále z patnácti obranných věží, z nichž nejmohutnější je válcová Minčeta. Přímou součástí opevnění byla pevnost sv. Jana (Sveti Ivan) u přístavu. Systém doplňovaly i samostatné pevnosti, a to např. kasematová pevnost Bokar z 11. stol. a na mořských útesech pevnost Lovrijenac, na jejíž vstupní bráně je nápis, který byl současně heslem republiky

Ragusy, jak se Dubrovnická republika po staletí nazývala: „Svobodu nelze koupit za všechno zlato světa“ – „Non bene pro toto libertas venditur auro“. Starý Dubrovník sám poskytuje neporušený obraz patricijského města na přelomu 17. a 18. stol. a díky velkému množství památek, které můžete hledat doslova na každém rohu, by neměl chybět na vašem seznamu navštívených míst.

Biograd na Moru

Toto město se rozkládá částečně na pevnině a částečně na malém poloostrově 28 km na jih od Zadaru a je slavné zejména svou historií. Právě v tomto městě byli voleni chorvatští králové. První zmínky o tomto městě se objevují v polovině 10. století a v 11. století bylo sídlem chorvatských králů. Dnes je Biograd obchodní a dopravní středisko. Kromě bohaté historie Biograd nabízí nádherné pláže, malebné zátoky a především množství restaurací, v nichž můžete ochutnat speciality domácí i mezinárodní kuchyně. Díky své poloze nabízí Biograd vynikající podmínky k nautickému turismu a v blízkosti najdeme i tři národní parky: Paklenica, Kornaty a Krka.

Split

V největším městě Chorvatska můžeme navštívit celou řadu památek. Na přelomu 3. a 4. století byl vybudován Diokleciánův palác, ve kterém se mísí antické prvky s východními. Město Split se od začátku rozvíjelo nejprve uvnitř hradeb opuštěného paláce, upravovaného a přestavovaného podle potřeby usedlíků. Dále stojí za prohlídku další pamětihodnostiměsta, např. Socha biskupa Řehoře Ninského – středověkého bojovníka za slovanskou liturgii, Národní náměstí, na kterém se vyjímají paláce Karepićů a Kambjů, Náměstí Bratří Radićů se sochou Marka Maruliće, benátskou opevněnou Hrvojovou věží, dále Kostel sv. Františka a františkánský klášter, románsko-gotická křížová chodba, náhrobky významných historických osobností, městská čtvrť Poljud s františkánským klášterem, renesanční křížová chodba s částí někdejšího opevnění, umělecká díla v klenotnici, kostel sv. Trojice.

Zajímavý je vyhlídkový vrch Marjan s krásným lesoparkem, několik kostelíků z 9. až 15. stol., malé zoo, na úpatí stará lidová čtvrť Veli Varoš se svéráznou architekturou.

Na okraji města směrem na Solin si můžeme prohlédnout římský vodovod – akvadukt ze 3. stol., který je dosud používán.

Ston

Dějiny pevnostního systému Stonu sahají svými počátky až do římských dob. Základem se staly tři pevnosti – Veliki kaštio, Podzvizd a Koruna, které jsou propojené 5,5 km hradeb se čtyřiceti věžemi a sedmi malými pevnostmi. V září 1996 postihlo Ston ničivé zemětřesení, které proměnilo historický střed městečka v ruiny. Rekonstrukce hlavních památek, které byly zničeny zemětřesením, je dnes již téměř dokončena.

V těsné blízkosti můžeme navštívit i Mali Ston, který byl vybudován ve 14. století jako součást opevnění města Ston. Rozkládá se na pobřeží, na úpatí kopce Bartolomija. V mělkém zdejším zálivu a v blízké zátoce Bistrina najdeme jednu z největších chovných stanic ústřic a slávek na východním pobřeží Jadran., ve zdejších četných restauracích a konobách je možno prakticky kdykoli ochutnat tyto plody moře, naprosto čerstvé.

Bribir

Obec Bribir najdeme 14 km severozápadně od Skradinu a je významným archeologickým nalezištěm s nálezy z doby předhistorické (ilyrské), antické a raně středověké.

Hlavní naleziště je na kopci Glavica nad vesnicí. Na místě původního ilyrského opevněného sídla vybudovali Římané municipium Varvariae, zničené Avary a Slovany a později osídlené Chorvaty. Největšího rozkvětu dosáhl Bribir jako sídlo mocného chorvatského šlechtického rodu Šubićů. V 1.pol.16.stol. jej dobyli a zpustošili Turci. Z odkrytých staveb staré Varvariae jsou nejimpozantnější římské hradby z obrovských kvádrů, zbytky římských domů a veřejných cisteren, římského mauzolea a sarkofágy z raně křesťanského období. Z raně chorvatského období pak vyniká místní kostel. Bylo tu nalezeno i velké množství drobných předmětů a fragmentů zdiva.

Jen několik kilometrů jižněji najdeme blízko kostela sv. Bartoloměje ve vesnici Ždrapanj další zajímavé archeologické naleziště: pozůstatky starokřesťanské baziliky a hřbitov s četnými kamennými pozůstatky. Některé fragmenty jsou vezděny do kostela sv.Bartoloměje.