Základní informace o Chorvatsku

Dovolená Chorvatsko

Geografie Chorvatska

Rozloha 56 542 km² – Chorvatsko je rozlohou zhruba o čtvrtinu menší než Česká republika. Pouze 1% plochy pokrývá voda. Sousedí se Slovinskem, Maďarskem, Bosnou a Hercegovinou a Srbskem. K Chorvatsku patří 1185 ostrovů, útesů a skalisek. Nejvyšší hora Dinara – 1831 m. n. m. – leží v Dinárských horách na severozápadě Balkánského poloostrava, má tvar lidské hlavy. V porovnání s českou nejvyšší horou Sněžka měří o 229 metrů více. Nejdelší řeka Sava vyvěrá ve Slovinsku a spojuje 3 hlavní města – Ljubljanu ve Slovinsku, Záhřeb v Chorvatsku a Bělehrad v Srbsku.

Demografie Chorvatska

Hlavní město Záhřeb je se 779 tisíci obyvatel také největším městem Chorvatska, následuje Split čítající 189 tisíc obyvatel a Rijeka (144 tisíc). V Chorvatsku žije celkem 4,5 miliónu obyvatel, téměř 90% z toho jsou Chorvaté, srbská menšina má 4,5% zastoupení. Zbytek populace se skládá z Bosňanů, Maďarů, Italů, Slovinců, Němců a Čechů. Nejrozšířenější náboženství v Chorvatsku je katolické (88%) a protestantské (4.5%). Úředním jazykem je chorvatština, skoro polovina Chorvatů umí i anglicky a třetina se domluví německy.

Politika Chorvatska

Chorvatská Republika je od přijetí ústavy v roce 1990 demokratický stát. Prezident je volen přímo, volební období trvá pět let. Současný prezident Ivo Josipović byl zvolen v únoru 2010. Chorvatský parlament se skládá ze 100-160 poslanců volených na čtyři roky. V posledních volbách (2007) vyhrála středo-pravá Hrvatska demokratska zajednica a získala 66 křesel, zatímco druhá největší středo-pravá Socijaldemokratska partija Hrvatske má v parlamentu 56 poslanců. Chorvatská republika je členem NATO, Evropské komise (EC), Spojených národů (UN), Světové obchodní organizace (WTO) a CEFTA. Patří mezi kandidáty pro členství v Evropské unii (EU).

Ekonomika Chorvatska

Chorvatská ekonomika zažila krutou ránu v podobě války v Jugoslávii, která přerušila privatizaci státních podniků a přechod na tržní ekonomiku a způsobila velké škody v ekonomické infrastuktuře – především v oblasti turistiky. Od roku 1995 se ekonomika začala mírně zlepšovat, opravdový návrat turistů začal v roce 2000. Tři čtvrtiny HDP pochází ze sektoru služeb, průmysl přivádí do státního rozpočtu 20% hrubého domácího produktu, zemědělství necelých 6%.